POSTŘEH ROZMAZLENÉ VYSOKOŠKOLAČKY
Včera jsem vyklidila svůj milovaný pokoj na kolejích v Olomouci. Celkem snadno jsem se smířila s tím, že ráno nebudu v koupelně potkávat paní uklízečku, že mě nebude štvát špinavá kuchyňka a fakt děsná varná konvice. S čím jsem se ale odmítla smířit, byl můj rituál ranní kávy se dvěma croissanty. Že je ve Svitavách neseženu jako v Ol. za 25Kč, mi bylo jasné. Naplněná optimismem jsem dnes vyrazila do pekárny. A světe, div se - mají kávu s sebou! První, co mě zklamalo, byla absence mléčné pěny. No co - bez toho se obejdu, zas' nesmím být až tak rozmazlená. Už při cestě domů mi ale něco říkalo, že to nebude žádná sláva. Bohužel jsem se nemýlila. Ta káva se dá vypít - se dvěma cukry a trochou sebezapření... Ale já se nevzdám!! Zítra vyrážím hledat dál. Vždyť krom toho, že jsem se musela brodit rozbředlým sněhem (který v Olomouci určitě není!!), to byla docela dobrá ranní procházka.